Výzvy informačního věku (část I.) - Nástup doby digitální
„Dějiny nás učí, že z dějin se dosud nikdo nepoučil.“
–Georg Wilhelm Friedrich Hegel
📝Obsah
Nástup informačního věku
Nikdo, kdo není buď génius, nebo blázen, nemohl očekávat směr vývoje lidstva v druhé polovině dvacátého století. Konkrétně mám na mysli nepředstavitelně rychlý rozvoj informačních technologií, a s nimi nástup takzvaného informačního (též digitálního, počítačového) věku.
Moje generace (generace Y – současní třicátníci) ještě zná život bez osobního počítače, bez mobilů a internetu. Všechny tyto vymoženosti již samozřejmě existovaly, ale nebyly pro většinu lidí cenově dostupné, ani je společnost ještě na začátku devadesátých let nepovažovala za nutnou výbavu domácnosti. Technologickou revoluci jsme si tedy mohli prožít v jakési zrychlené, kondenzované variantě v průběhu našeho dospívání.
Příklady technologického pokroku
Pro ilustraci překotně rychlého vývoje informačních technologií lze najít spoustu zajímavých příkladů. Dnes bere každý člověk západní společnosti připojení k internetu jako samozřejmost a nezbytnou nutnost, ale ještě v roce 1995, což není nijak dávná historie, se Bill Gates nepříliš úspěšně snažil veřejnosti vysvětlit, jak zásadní a nápomocný internet je a bude.
https://www.youtube.com/watch?v=gipL_CEw-fk
Pokud půjdeme na časové ose o kus dál, v roce 1969 přistál první člověk na Měsíci s pomocí počítače Apollo Guidance Computer. Tehdejší technický zázrak měl výpočetní kapacitu dnešní obyčejné kalkulačky, nebo zhruba o šest řádů (milionkrát) slabší, než dnes mají běžné smartphony.
Alexandrijská knihovna, jeden z divů antického světa, schraňovala dle historických odhadů ekvivalent 100 000 knih. Jestliže plaintextová verze Bible zabírá nějaké 4MB, můžeme počítat, že celý obsah Alexandrijské knihovny (řekněme 400GB) se pohodlně vejde na SSD disk vážící 79g a dostupný na každém rohu za cenu kolem dvou tisíc korun.
Ovoce pokroku
Není nijak zvlášť obtížné si domyslet, jak obrovsky užitečné a prospěšné jsou dnešní výdobytky digitálních technologií. Když chtěl člověk dříve poslat dopis do cizí země, doručení trvalo týdny až měsíce podle vzdálenosti a podle historického období, které bereme v úvahu. Navíc samozřejmě kdekoliv po cestě mohlo dojít k havárii, ke ztrátě či znehodnocení dopisu, a tuto eventualitu se odesílatel ani nemusel dozvědět. Dnes dorazí e-mail z Austrálie na Island v řádu vteřin, a to se spolehlivostí blížící se 100 %.
Veškeré informace dříve musely být uchovávány v psané formě, tím pádem fyzicky zabíraly mnoho místa, spotřebovaly tuny papíru, a k tomu tuny pohonných hmot na rozvoz. Oproti tomu dnešní databáze dokáže bezpečně uchovávat i hbitě poskytovat nepředstavitelné množství informací, a to za použití relativně zanedbatelného množství elektrické energie.
Pokud tento výčet pozitiv ještě nestačil, tak počítače a internet zcela nepopiratelně zachraňují životy, ať už přímo (zraněný si rychle zavolá pomoc díky mobilu, ztracený najde cestu díky GPS), nebo nepřímo (doktoři, záchranáři, hasiči, vědci atp. mohou rychle a efektivně sdílet zásadní informace).
Nástrahy informačních technologií
Jak však bývá pravidlem, každý klad, byť sebevětší, sebou nese i svá nebezpečí a zápory. Jednotlivým záporům se chci postupně věnovat v navazujících článcích. Chci pojednat o nebezpečí závislosti na mobilech, sociálního odcizení online komunikace, nebezpečí dezinformace či přímo záměrné manipulace, a jiných souvisejících tématech.
Nástrah digitálního věku je bohužel mnoho, ale každé dobré sci-fi nás učí, že proti pokroku nelze bojovat, takže jediné správně řešení je nové technologie užívat zodpovědně, a učit se s nimi produktivně koexistovat.
